ELYONOVA ZEMĚ - Trnité údolí

10. září 2014 v 10:00 | Kit731 |  Recenze KIT731
Originální název: Beyond the Valley of Thorns
Autor: Patrick Carman
Série: Elyonova země
Díl: 2
Počet stran: 181
Rok vydání: 2014
Nakladatelství: Fragment

Všude tam, kde se oceán setkává se zemí, kde útesy jsou tajemné a skály rozeklané, leží Elyonova země plná magických tajemství.


Alexa již odhalila, co leží za hradbami, a vydává se dál, daleko za Temné hory. Na cestě musí bojovat s nestvůrnými obry, krvežíznivými netopýry a především s mocným démonickým zloduchem. Dokáže splnit poslání, pro něž byla vyvolena a zajistit pro Elyonovu zemi mír?

Recenzi na první díl najdete tady.

Již podruhé se setkáváme s Alexou Daleyovou, tentokráte ne s tím malým dvanáctiletým děvčátkem, ale s mlůadou třináctiletou slečnou, která miluje dobrodružství.
Je to už rok, co se poprvé dozvěděla o jocastách, mluvila se zvířaty a zachránila Bridewell před zlem. A ani pro tentokrát nemá Alexa nijak volno. Do rukou se jí dostává dopis od Warwolda, který ji povolává k další cestě, tentokráte k Temným horám.
Po cestě se dostává k poslední jocastě, opět se setkává s hyperaktivním veverčákem Murphym, tentokráte ji však doprovází vlčice Odessa a nechybí samozřejmě ani malý mužík Yipes. K výpravě se přidá i bývalý trestanec John Christopher a válečník Balmoral.
A co by to bylo za dobrodružství v kouzelné zemi, kdyby se tam neobjevili obři? Ano, i Alexa a její podivuhodní společníci jednoho takového získají - jmenuje se Armon a je poslední svého druhu. Ostatní byli přeměněni na odporná rozkládající se monstra - Strašáky.
Cesta za Victorem Grindallem pro osvobození země začíná.


Jen co jsem dočetla první díl, pustila jsem se do druhého. Těšila jsem se na pokračování Alexina (a jejích přátel, samozřejmě) dobrodružství, i když je spíše situováno pro mladší čtenáře (ale to mi vůbec nevadí).
Čtení ubíhalo příjemně rychle, člověk se ani nenadá a už na něj klepe třetí knížka, aby ji četl, protože je druhý díl za ním.
Člověku se zdá až nemožné, co všechno taková třináctiletá holčička s pár lidskými jedinci a hlavně se zvířaty zvládne, daleko od domova a rodičů. Trochu mě děsilo, jak celkem klidně se vrhla na lákání Strašáků do pasti a jejich následné zabíjení, taktéž samotný popis těch monster ve mě zanechal stopu (a věřte, že vůbec ne příjemnou. Vždyť oni se rozpadají zaživa!)

Byl tak velký, tak strašný... Jako by malý prostor toho domku na něm všechno ještě zvětšoval. Tu ohromnou napuchlou hlavu, ohnutá ramena a děsivý zápach jeho zahnívajícího těla.
Ženy zaječely, protože se začal divoce ohánět kolem sebe, chrochtal a nakonec se zastavil, zíral na mě a ze spodního rtu mu kapala hustá zelená a červená tekutina.
( - str. 130 - )

A pak přišel téměř konec a objevil se někdo, do koho bych to neřekla. Byla jsem v šoku, ale tak nějak příjemně (abych v dalším díle mohla proklínat autora.)
Taky velice obdivuji Alexu (hlavně ji) a její přátele za to, že vlastně téměř celý díl nepřetržitě chodili nebo byli v pohybu. Celou dobu s sebou táhli zásoby a skoro si nestěžovali. No, holt žijeme v jiné zemi.
Celkově se Elyonova země povedla, Trnité údolí u mě předčilo i předchozí díl, ale stále mi tam něco chybělo. Každopádně třetí díl čeká.
A co vy, chtěli byste žít v Elyonově zemi? A umět mluvit se zvířaty?


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fragment.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama